Déšť smývá všechno staré a otevírá rány novému.

22. prosince 2012 v 21:54 | Avian |  Necitelná bezvýchodnost
Nesnáším vánoce. nesnáším zdlouhavé bezduché soboty..nesnáším ty chvíle, kdy nemůžu vyběhnout ven, na dlouhé, dlouhé...dlouhé dřevěné molo...až na konec...zapálit si cigaretu, a pak...začít ječet. A ječet tak dlouho, dokud bych nepadla vyčerpáním a dřevěné třísky by se mi nezadřely do kolen a dlaní..tak dlouho, dokud bych neztratila řeč...a pak bych jen hořce plakala...tak moc, až by mě to dusilo. Každý vzlyk...každý nádech..by byl jako osten plný jedu vpravený přímo do mého srdce...A plakala bych tak dlouho, dokud by jediné, co by teklo z mých očí, nebyla krev. Horká krev vsakující se do dřevěných planěk na okraji mola...A nade mnou..Nade mnou by byla obloha. Noc..A nebyla by jen nade mnou, ale všude kolem mě, protože by se odrážela na hladině a spojila se v jedno jediné nekonečno..A krvácela bych tak dlouho, dokud by se bohové noci, havrani v povzdálí, neslitovali a nezačali plakat pro mě...pro můj zbytečný život. A pak...by byl jen déšť.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Otrávenej skřet Otrávenej skřet | Web | 22. prosince 2012 v 22:05 | Reagovat

Já to cítím, ten žal
ach, ten žal.
Jak moc pálí svým mrazem
mé ubohé děvčátko.
Chci být méně šílená a
zachránit vás.

2 Thanatos Thanatos | Web | 24. prosince 2012 v 11:57 | Reagovat

Kéž bych na to dokázala napsat něco. Něco, co by dávalo smysl.Co by vyjadřovalo moje ohromení. Je to jeden z nejlepších článků, jaké jsme kdy četla. Je to tím, jak moc blízký mi je?
Cítím to. Cítím tu vřavu tam dole.
Ale problém je, že nenacházím slova, která by moje pocity vystihovala. Chápu, ale nedovedu popsat.
Everything will be fine. Must be.

Také nesnáším vánoce, nicméně považuji za samozřejmost, popřát ti, co nejvíce klidu. Co nejvíce času pro sebe, předpokládám, že za ten bude ráda. Žádný žal, žádné deprese a opravdový pocit štěstí.
Tak nějak zvláštně jsi mi přirostla k srdci.

3 Lucka Lucka | Web | 27. prosince 2012 v 20:52 | Reagovat

Tak ráda tě zase "slyším."
Vánoce... už jsou pryč. Díky bohu.
Proč je "dneska" všechno obráceně? Připadá mi, že pro většinu lidi je slovo Vánoce synonymem pro stres, spěch, nervy v háji, "rychle musím koupit nějaké dárky" (v lepším případě to jsou neužitečné kraviny)... atd.
Dělá se mi z toho všeho blbě. Zvracela bych z těch lidí, když to vidím kolem sebe. Takový odpor, taková nechuť... Čím to jenom je?!

Cítím to z toho článku. Nemůžu... nemůžu nic říct.
Opatruj se.

4 Lucka Lucka | Web | 1. ledna 2013 v 22:09 | Reagovat

Děkuji ti mnohokrát.
Taky ti popřeji do nového roku.
Nekonečnou inspiraci a pevné nervy v tomhle dnešním světě...
PS: Ano, z té písničky mi také běhá mráz po zádech. Ta slova... Dokonalé.
:)

5 Psychedelic Psychedelic | 1. dubna 2013 v 18:34 | Reagovat

proč je to tady všechno tak depresivní??

6 Elis Avian Elis Avian | 11. dubna 2014 v 7:35 | Reagovat

[5]: Protože všechno je depresivní. A rubrika se jmenuje Necitelná bezvýchodnost. Pokud od toho očekáváte humorné články plné optimismu, pak je asi něco špatně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama