Tortura studentských let, vivsekce v lavici.

5. září 2012 v 16:58 | Avian |  Pohrdlivá odfrknutí
Za dlouhých nocí, plných žíravé bolesti na plicích, přemýšlím o tom, zda se tímto soustavným ničením svého těla dobírám brzkého konce, a zda mi to vadí, či naopak, zda mi to za to stojí. Odpověď je více či méně nejasná a poněkud pružná. Nejsem si jistá. Vadí-li mi to, pak zřejmě ne tak, jak by mělo. Stojí mi to za to? Pakliže ne, co jiného by za to stát mělo. Uvěřit ve výhodu žití v této době a společnosti, je tak precizní nemožnost, že by s tím zaručeně měla problém celá stovka Alenek.

A i následujícího dne, ve školní lavici gymnázia, mi podobné úvahy nedají chvíli klidu, bouří se, ovšem naštěstí jen na okrajích mysli, jelikož právě zde jsem nejvíce omezována svou vlastní pošetilostí. Nasazené úsměvy i nepokryté pohrdání. Ale hlavně si při tom zachovat tvář, neuklouznout, jako na bitevní lodi. Kloužu vstříc jisté smrti na vlnách rozbouřené vody, která sama nás nést nechce. Pohazuje si s námi, jakobychom byli jen papírovou bárkou. Všichni jsme hnáni nepřátelským tlakem společnosti, jenž třímá v rukou okované kormidlo. A já stojím na zbradlí, odhodlána vrhnout se přes palubu. Skryté záměry zakořeněné v mysli, neodhalené nikým a nikdy. Oni to nevědí, oni ani netuší.
Vzdělání..Jak odporná pachuť zůstává v ústech, a to to slovo nemusím ani vyslovit. Nevratná ztráta času plná ubíjejícího opovržení. Nenáviděná skupina stovek lidí uzavřená v jedné budově a, bohužel, nahnaná do menších místností, kde někteří, jako já, trpí přítomností ostatních, s nimiž nechtějí být spojováni. Mrzačení individuality a rozvoje samostatného myšlení je zde vrchní prioritou. Jak hrůzný je pohled na všechny mladé lidi, jež podlehli, a jediná věc, která zbývá, je politování a bezmezná nenávist. Soucit? Neznám toho citu. Nemám soucit s ničím, ani sama se sebou. Nezbylo mi nic, jen ono chatrné tělo, ta nabubřelá schrána, jejíž ničení, vnitřní i vnější, považuji za vrcholnou zábavu. Dnes, ve věku jednolité šedi..

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Otrávenej skřet Otrávenej skřet | Web | 5. září 2012 v 21:37 | Reagovat

Budu se třeba donekonečna opakovat, leč i přes všechno snažení ani zpola nevystihnu to, jak moc miluji vaše obdivuhodné články.

Ps: Učím se skládat lodičky, parníky a hodlám začít prznit i origami.

2 Creepy cake Creepy cake | Web | 8. září 2012 v 18:31 | Reagovat

Vůbec se to sem třeba nehodí..ale zkouřila bych se, tak moc ráda..!

debilní komentář debilní holky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama